Z historie zámečnictví Marx

Pokud navštívíte Pavla Marxe, majitele firmy "Marx zámečnictví", možná ukáže na vstupní vrata vedoucí na dílenské nádvoří a řekne: "Tohle dělal ještě můj děda, žádné svařování, svářečky tehdy ještě neexistovaly, všechno pěkně snýtované. Třeba už to dneska nevypadá nejlíp, ale je to jeho práce. Proto to tady nechávám", usměje se a ví, že mluví o tradici.

První z Marxů, o něž nám jde, se jmenoval Antonín. Zakládající listina z listopadu 1911 mu umožnila podnikat v oboru zámečnictví. A tak Antonín Marx nechal polovinu domku na berounském Závodí k bydlení, z druhé vznikla dílna. Od počátku se věnoval stavebně zámečnické činnosti a nikdy se od ní neodklonil. Nejprve sám, pak přibral čtyři, pět lidí, nakonec jich bylo dvanáct. Každá zakázka, která zde vznikala, pocházela z ruční práce. Jméno berounského Marxe nabralo vážnosti, tradice zapustila kořeny.

Když zakladatel v roce 1943 zemřel, firmu převzal jeho nejstarší syn, rovněž Antonín. A držel se otcových stop: Marxovu dílnu nadále opouštěly především zámečnické výrobky používané ve stavebnictví. Leč mnoho času nezbývalo. V roce 1951 došlo ke znárodnění firmy, přičemž někdejšímu majiteli bylo milostivě dovoleno, aby tam ještě pár let působil jako mistr. Jenže náporu "socialistických" anonymů Antonín Marx neodolal - odešel do jednotného zemědělského družstva. Během následujících desetiletí se dílna na Závodí stala součástí několika státních podniků, řídili je nejrůznější vedoucí, avšak tradice konala své: zdejší lidé neřekli tomu místu posvěcenému zámečnickým fortelem jinak než U Marxů.

A pak ta chvíle přišla. Roku 1991 si tehdy čtyřiasedmdesáltiletý Antonín Marx firmu formálně převzal, avšak faktickým šéfem se stal jeho syn Pavel. "Mělo mě být třicet, ne osmačtyřicet", kostatuje dnes. "Mladší člověk dokáže víc riskovat, je odvážnější, nedrží se tak při zemi". Jaképak při zemi! Celý dosavadní život pracoval tento vyučený zámečník v oboru, přitom vystudoval strojní průmyslovku - a pochází přece z Marxů. A tak i nyní Pavel Marx se svými zhruba dvaceti zámečníky vytváří atypické výrobky z oblasti stavebního zámečnictví: mříže, zábradlí, dveře, schodiště, okna, ploty, vrata, navíc obklady nerezem, hliníkem, mosazí a tombakem, rovněž zakázkový kovový nábytek. Může se pochlubit i zábradlím kolem Křižíkovy fontány na pražském Výstavišti, realizovaném ke "stoleté výstavě" v roce 1991, obklady v halách příletů a odletů na ruzyňském letišti nebo mosaznými obklady pro berounskou spořitelnu.

Tradice dlouhá víc než devadesát let zaručuje nejen kvalitu, ale i spolehlivost a jistotu.